Slovenka Alex se momentálně vrátila zpět k rodičům do Bratislavy, kde s nimi v rodinném domku v zahrádkářské osadě žijí ještě tři Alexiny mladší sourozenci (18, 16 a 13 let). Dům se vytápí dřevem a má vlastní studnu, voda z ní ale není pitná. Maminka je v invalidním důchodu a tatínek je tak jediným živitelem rodiny.

„Ráda bych se po absolvování kurzu osamostatnila, našla si práci a ulevila tak rodičům.“

Alex studovala jadernou chemii na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, kterou ukončila v lednu 2023. Studium jí platili rodiče.

„Bylo to pro ně finančně velmi náročné. Naštěstí jsem získala sociální stipendium, které ale stačilo s bídou jen na bydlení na koleji. Samozřejmě jsem zvažovala brigádu, ale náročnost studia mi práci příliš nedovolila. Až poslední rok jsem začala doučovat matematiku,“

popisuje svou situaci Alex, která si podle vlastních slov během lockdownu uvědomila, že ji zvolený obor příliš nebaví. Přesto byla odhodlaná dokončit alespoň bakalářský stupeň, ale již během studia se se poohlížela po jiném oboru a absolvovala několik krátkodobých IT kurzů, aby zjistila, že právě IT je „její šálek kávy“.
Díky podpoře od Nadačního fondu Czechitas se v Digitální Akademii Czechitas zaměřila na frontend a absolvovala tříměsíční intenzivní kurz.

„Akademii jsem se přestala věnovat po závěrečném testu a soustředila jsem na VŠ, protože termíny k předložení závěrečného projektu se mi křížily s termíny zkoušek na fakultě. Bylo pro mě ale důležité školu dokončit, a tak jsem se s koordinátorkou Czechitas dohodla, že si projekt vypracuji dodatečně.“

Úplně nejraději by Alex pracovala jako Javascript developer, chtěla by se co nejintenzivněji věnovat JS a Reactu a za čas přidat Python nebo jiný programovací jazyk.

„Klasické programování mě totiž během akademie bavilo nejvíce,“

Zkouší oslovovat firmy, ve kterých by ráda pracovala, ale zkouší i platformy pro hledání práce. Práci si hledá na Slovensku.

„Mám tu silnější citové vazby, rodinu, kamarády.“

Alex je zatím svobodná a nemá děti, proto chce, jako jedna z mála absolventek Digitální akademie, pracovat na plný úvazek a nepožaduje home office.

„Nevadí mi chodit do práce každý den, myslím si, že minimálně na začátku to ani jinak nejde. Člověk tam alespoň pozná své kolegy. Také si myslím, že doma bych se na práci tolik nesoustředila, protože bydlím s rodiči a sourozenci,“